USA poskytli Guaidóvi prístup k majetku Venezueli nachádzajúci sa v amerických bankách
Americké úrady poskytli vodcovi opozície vo Venezuele Juanu Guaidóvi prístup k venezuelským vládnym účtom v amerických bankách, uviedol to americký minister zahraničia.
"Ministr zahraničí Mike Pompeo 25. ledna potvrdil právo dočasného prezidenta Venezuely Juana Guaida získat a kontrolovat část majetku na účtech venezuelské vlády nebo Centrální banky Venezuely, který je uložen ve Federální rezervní bance v New Yorku nebo v jiných bankách s pojištěnými vklady v souladu s článkem 24B zákona o federálním rezervačním systému," píše se v prohlášení.
Agentura Sputnik uvedla několik dalších případů, kdy západní vlády a banky zmrazovaly nebo kradly národní bohatství jiných států.
Írán
40let starý příběh o zmrazeném majetku Íránu se odehrál v době irácké revoluce v roce 1979, kdy revolucionáři svrhli diktátora Mohammeda Rezu Pahlavího, podporovaného Američany, a vytvořili islámskou republiku. Převrat, během kterého bylo obsazeno americké velvyslanectví v Teheránu, podnítil Washington k ukončení diplomatických vztahů, zákazu dovozu íránské ropy a zmrazení aktiv ve výši zhruba 11 miliard dolarů (dnes 35,35 miliard dolarů, pokud se vezme v úvahu inflace).
V roce 2015, těsně před podepsáním Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), který je známý také jako íránská jaderná dohoda, byly ohodnocen zmrazený majetek Teheránu, včetně majetku zmrazeného během revoluce v roce 1979 a také mezinárodní omezení v oblasti jaderné energie, na částku nejméně 100 miliard dolarů. Podle vedoucího centrální banky Íránu může být v důsledku jaderné dohody uvolněno asi jen 32 miliard dolarů, což je třetina celkové částky.
Tři roky po podepsání JCPOA zůstává osud většiny fondů neznámá. Dříve bylo zjištěno, že v amerických soudech bylo projednáváno mnoho případů, v rámci kterých bylo požadováno přímé zabavení bohatství islámské republiky. Například rozhodnutí z roku 2016, podle kterého musí Írán vyplácet odškodné ze svého rozpočtu rodiny amerických vojáků, kteří zemřeli v důsledku výbuchů nákladních automobilů dne 23. října 1983 v Bejrútu v Libanonu. Teherán tvrdí, že s tímto útokem nemá nic společného, ale všechny pokusy zpochybnit rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora byly zatím neúspěšné.
V ještě bizarnějším rozhodnutí newyorského soudu z roku 2018 bylo uvedeno, že zmrazený íránský majetek by měl být použit k odškodnění obětí tragédie 11. září 2001. A to i přes to, že Írán nemá s těmito útoky nic společného a že 15 z 19 teroristů byli občané Saúdské Arábie.
Irák
V roce 2003, těsně před invazí USA do Iráku, bylo vojenské plánování v oblasti zabavení strategických bohatství země doprovázeno ekonomickými výpočty s cílem ovládnout zhruba 1,75 miliard amerických dolarů iráckého majetku, který byl již zmrazený na amerických účtech.
Toto zabavení bylo jen špičkou ledovce, následně bylo ukradeno obrovské množství majetku. V roce 2010 se podle výsledků auditu v Pentagonu ukázalo, že Pentagon nemohl vysvětlit, kam se podělo zhruba 8,7 miliard dolarů ztracených iráckých ropných a plynových peněz určených na rekonstrukci.
Dříve se v amerických médiích čas od času objevila informace o finančních prostředcích ve výši zhruba 10-20 miliard dolarů, z nichž většina se skládala z majetku státu Iráku, který byl v roce 2004 poslán do země na rekonstrukci a zmizel beze stopy.
Během auditu v roce 2005 americký inspektor pro obnovu Iráku Stuart W. Bowen Jr. oznámil, že více než 8,8 miliard dolarů nemůže být zaevidováno.
O šest let později řekl Bowen, že americké úřady stále nemůžou vysvětlit kam se dostalo asi 6,6 miliard dolarů, a uvedl, že tento případ se dá nazvat "největší krádeží prostředků v národních dějinách".
Libye
Podrobnosti o údajné zpronevěře velkých částek ze suverénního bohatství Libye po zásahu NATO s cílem svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího zůstávají utajené už skoro osm let po zásahu.
K obavám došlo poté, co se v březnu loňského roku objevily zprávy o tom, že z belgické banky zmizelo zhruba 10 miliard eur (asi 11,4 miliard dolarů) národního bohatství Libye. Z původních 16 miliard eur zůstalo jen 5 miliard. V září minulého roku Komise OSN zjistila, že Belgie porušila omezení týkající se zmrazení majetku, protože se obává, že některé platby za úroky z některých libyjských fondů byly převedeny na účty bojujících ozbrojenců, včetně islamistů.
Úřady v Tripolisu později uvedly, že za těmito podvody "zcela určitě stojí vláda Spojených arabských emirátů" a že prostředky byly použity na podporu vlády v Tobruku ve východní části Libye.
Tento skandál je jen jedním z mnoha ovládnutí libyjských prostředků západními mocnostmi po svržení Kaddáfího. V roce 2012 byla na žádost Mezinárodního trestního soudu v Itálii odebrána více než miliarda eur majetku, který patřil ke skupině Kaddáfího a starším členům jeho vlády, včetně podílu ve významných italských společnostech.
Před rokem Obamova administrativa zmrazila libyjská aktiva v hodnotě 29,8 miliard amerických dolarů v amerických bankách jako jsou Goldman Sachs, Citigroup, JPMorgan Chase a Carlyle Group.
V roce 2018 britští zákonodárci uvažovali o zabavení části národního fondu sociálního zabezpečení Libye, s cílem vyplacení odškodnění obětem irské republikánské armády, kterou Kaddáfí financoval v 80. letech.
Předpokládá se, že britské banky stále drží 9,5 miliard liber (12,5 miliard dolarů) libyjských prostředků. Tripolis vyzval Londýn, aby nepokračoval v jejich zabavení.