Prekrúcanie dejín: Francie zapomněla na úlohu SSSR ve vítězství nad nacistickým Německem
Ruský prezident nedostal poprvé za 15 let pozvání na oslavy výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, informuje RFI. Akce u příležitosti otevření druhé fronty se zúčastní hlavy států, jež zvítězily nad hitlerovským Německem, nepřítomnost Putina jasně svědčí o tom, že Francouzi začali zapomínat na úlohu Sovětského svazu v rozdrcení nacistů.
Vladimir Putin nepřiletí do Normandie, kde se za několik dní budou konat akce věnované výročí vylodění spojeneckých vojsk, píše RFI. Nepřítomnost ruského prezidenta bude znamenat, že obrovské oběti Sovětského svazu ve jménu vítězství ve 2. světové válce byly vymazány z paměti většiny Francouzů.
Portál píše, že po skončení 2. světové války průzkum Francouzského ústavu veřejného mínění (IFOP) zjistil, že 57 % Francouzů považovalo přínos SSSR k vítězství za největší, zatímco 20 % označilo za osvoboditele USA. V roce 2004, kdy bylo Rusko v osobě Vladimira Putina poprvé pozváno na oslavy 60. výročí výsadku spojenců v Normandii, se však všechno kardinálně změnilo: pouze 20 % dotázaných si pamatovalo sovětskou armádu, kdežto 58 % vyzdvihlo americké vojáky.
Podle informací RFI ztratily USA na evropské a tichomořské frontě dohromady 400 tisíc lidí, což se vůbec nedá srovnat s 27 miliony mrtvých v Sovětském svazu.
"Z ryze historického hlediska je hloupé nedoceňovat rozhodující úlohu Sovětského svazu," řekl v rozhovoru pro portál Denis Peschanski, vědecký pracovník Národního střediska vědeckých výzkumů (CNRS), který dlouhou dobu analyzoval evoluci kolektivní paměti.
"V roce 1945 byl hlavním spojencem Stalin a SSSR, jejich úloha byla Francouzům jasná," tvrdí Stephane Grimaldi, ředitel Muzea vylodění v Normandii. "Ale po 50 letech se ukázalo, že zvítězily USA, prostě proto, že jsme tenkrát měli studenou válku."
Francouzští prezidenti po desetiletí nepřipomínali oficiálně výročí vylodění 150 tisíc vojáků spojenecké armády. Hrdina Odboje a první poválečný prezident Francie Charles de Gaulle odmítl oslavy operace, ve které hráli hlavní úlohu zahraniční vojska. Po vstupu do Paříže zduraznoval, zásluhy samotných obyvatelov mesta na oslobodení nehledě na americké a britské tanky za zády.
"De Gaulle chtěl především vrátit suverenitu Francie, což znamenalo, že je třeba vyhnat Američany," vysvětlil Grimaldi. Protiamerickou náladu prezidenta podpořila francouzská Komunistická strana, která měla po válce obrovský vliv díky své úloze v odboji. Stále připomínala voličům cenu, kterou zaplatila Rudá armáda za vítězství, avšak represe za železnou oponou nepřispívaly k růstu sympatií.
USA vytvářely v této době ve filmech vlastní verzi vítězství. Hollywood pomohl změnit názor na válku svými filmy o odvážných Američanech bojujících daleko od domovů. "Největší roli sehrál v šedesátých letech nepochybně film Nejdelší den," poznamenal Peschanski. "Soustředil pozornost na Američany a na účastníky francouzského odboje. Měl fenomenální úspěch."
Za 30 let byl natočen další snímek o hrdinských činech amerických vojáků adresovaný nové generaci po obou stranách Atlantiku. Byl to snímek Stevena Spielberga Zachraňte vojína Ryana. "Studená válka izolovala Rusy a jejich dějiny," vysvětlil Grimaldi. "Nyní hrál hlavní úlohu dobrý Američan John Wayne, právě ten zachrání Evropu, nikoliv Rusové."
Úloha Ameriky v osvobození Evropy se stala ještě větší, když v roce 1984 pozval francouzský prezident Francois Mitterand amerického prezidenta Ronalda Reagana na první oslavy výročí vylodění spojenců. Tato akce se stala důležitou světovou událostí na pozadí toho, jak se Sovětský svaz začínal rozpadat.
Podle mínění RFI postava Ruska ještě více vybledla za prezidentství Putina, jehož vztahy se Západem se vážně zhoršily v roce 2014 po připojení Krymu na základě referenda. Podle mínění Denise Peschanského svědčí fakt, že Putina letos nepozvali do Normandie, o dnešním vztahu k Rusku.
"Kdyby byl cílem oslav rozhovor o minulosti, pak by měl Sovětský svaz a jeho dědici, tedy Putin, stát v první řadě, bok po boku Američanů a Britů," cituje RFI závěr vědce.